5 Odkazy. 5.1 Zdroj. Mikroskopie je souhrn aplikací optiky, které se využívají k zobrazení struktur, které nejsou viditelné pouhým okem. Oko (biofyzika) rozliší strukturu jednotlivých bodů (detailů), které jsou od sebe vzdáleny 0,2 mm a k tomu, aby bylo schopné rozlišit i menší struktury, je nutné je zvětšit pozorovací
vzduchu 1013,25 hPa). Carl Linné stupnici později otočil a proto je dnes bod tání 0 °C a bod varu 100 °C. Dnes je Celsiova stupnice (jako vedlejší jednotka soustavy SI) definována pomocí trojného bodu vody, kterému je přiřazena teplota 0,01 °C a tím, že absolutní velikost jednoho dílku teplotní stupnice (1 °C) je rovna 1 K.
Viditelné záření. Barevné spektrum viditelného světla (uvedení přesných barev) Viditelné záření, neboli světlo, je viditelná část elektromagnetického záření. Jeho frekvence se pohybuje v rozmezí od 3,9 x 10 14 Hz do 7,9 x 10 14 Hz. Vlnové délky odpovídají intervalu 390 nm - 760 nm.
Elektronový mikroskop. Elektronový mikroskop je v principu (elektronovou) obdobou optického (fotonového) mikroskopu . Optické čočky jsou nahrazeny elektromagnetickými čočkami a místo fotonů jsou ke zkoumání objektu použity elektrony. Rozlišovací schopnost a maximální použitelné zvětšení optického mikroskopu jsou omezeny
Newtonova skla - příklad. Ahoj, procházím si příklady z učebnice a narazil jsem na tohle: Při odrazu monofrekvenčního světla, které dopadá kolmo na Newtonova skla s čočkou o poloměru křivosti 9,0m, pozorujeme Newtonovy kroužky. Dva sousední tmavé kroužky mají poloměry 5,0mm a 5,6mm.
Matematika. Vlnová délka infračerveného záření je větší než u světla, leží pod ( infra = pod) červeným světlem (10 12 – 10 14 Hz; 800 nm – 400 · 10 3 nm). Infračervené záření objevil William Herschel v roce 1800, když zkoumal sluneční spektrum. Pomocí přesného teploměru se začerněnou baňkou zjistil, že
Lom světla. Rozklad světla různých vlnových délek na hranolu ilustruje závislost indexu lomu na vlnové délce. Index lomu světla, obvykle značený n, je poměr rychlosti světla ve dvou optických prostředích. Je to bezrozměrná veličina charakteristická pro danou dvojici prostředí a pro danou frekvenci. Podle toho, s čím
3nK6EIt. sei28m72ai.pages.dev/393sei28m72ai.pages.dev/192sei28m72ai.pages.dev/318sei28m72ai.pages.dev/230sei28m72ai.pages.dev/38sei28m72ai.pages.dev/37sei28m72ai.pages.dev/202sei28m72ai.pages.dev/61sei28m72ai.pages.dev/244
jaka je mezni vlnova delka svetla ktere zpusobuji